Erasmákoviny 15 ... únor & konec

Včera v 13:02 | Jíťa |  Život erasmáka
Únor byl posledním měsícem, jehož část jsem měla možnost na erasmu strávit. Přesněji řečeno: 19 dní. I když se to nezdá jako kdovíjaká dlouhá doba, dokázala jsem tyhle dny procpat spoustou práce i zážitků. Pojďme se tedy teď podívat na to, jak jsem si zbytek erasmu užila. :)

Asi nejvíc času mi užírala škola. Jednak jsem pilně ťukala diplomku a druhak mě čekala zkouška z Computational Intelligence (kde byly nakonec jen příklady a celkově to bylo docela snadné, i když chyba se tam dala seknout snadno) a závěrečná prezentace do Sítí (která proběhla v přátelském duchu a nakonec jsme si ještě popovídali o tom, jak se nám předmět líbil). Taktéž mi začalo vyřizování výstupních papírů, obíhání studijního, emailování atd.

Heraklion, přístav:
 

Erasmákoviny 14 ... co mi bude chybět?

13. února 2017 v 8:30 | Jíťa |  Život erasmáka
Pět měsíců... teda, skoro, bez jednoho týdne.

26.9.2016 - 19.2.2017


Tahle dlouho jsem mohla žít tady, na Krétě. Záměrně píšu "tady", protože v době vydání článku tu stále ještě jsem. Zbývá mi posledních sedm dní (a už ani tolik ne).

Když jsem sem přijela, bylo pro mě všecko nové, trochu jsem se bála, jak to tu budu zvládat, jestli se mi tu bude líbit, a byla zvědavá, co všecko zažiju. Můj vztah ke Krétě - a hlavně k Heraklionu - se formoval pomalu, pozvolna, žádný spěch, siga-siga. Sem tam jsem potkala něco, co se mi líbilo, a jindy zase něco, co mě spíš odrazovalo (v naprosté většině to bývaly odpadky tam, kde na ně prostě nejsem zvyklá).

A tak si, když se můj pobyt zde chýlí ke konci, začínám uvědomovat, že až se se mnou zvedne letadlo směrem na Vídeň, asi budu nucena zamáčknout nejednu slzu. Protože i když tu nebyly všechny dny slunečné, růžové a báječné, tak počet těch lepších a moc pěkných okamžiků a věcí převažuje.


Nu, a po čem mi tedy bude smutno?

Erasmákoviny 13 ... sníh na Krétě

7. února 2017 v 16:44 | Jíťa |  Život erasmáka
Sníh? Na Krétě? To zní trochu podivně, žejo? :) Ale neodcházejte ještě, a nechte se přesvědčit, že i taková "abnormalita" existuje...

Jako erasmákovi se mi naskytla výborná možnost poznat svou destinaci (Krétu - a hlavně pak Heraklion) trochu jinak než klasický turista, který se tu 14 dní ohřeje a pak letí domů. Já tu jsem na pět měsíců, a věřte mi, za tu dobu se mi Kréta několikrát proměnila před očima.

Ze suché a vyprahlé země, kterou jsem spatřila na konci září, se v průběhu listopadu a prosince stal zelený ostrůvek, kde všecko vesele rostlo, bujelo a užívalo si chladnějšího a hlavně deštivého období. A pak, hned na začátku prosince se stalo něco, co jsem nečekala: na horách kolem napadl sníh! Byť se nacházel jen v nejvyšších polohách, byla na něj krásná podívaná :)

Počasí ovšem přitvrdilo a rozhodlo se, že letošní zima bude stát po celých 13 letech za to. A tak se ochladilo až na nulu (a sem tam mírně pod ni) a na nový rok jsme měli sníh i na pobřeží! :D Sice moc dlouho nevydržel, protože zrovna ten den nastalo pořádné teplo, ale i tak z toho bylo na internetu velký haló :D

Nicméně, na horách se sníh držel vytrvale dál, a i dneska ještě ve vyšších polohách je (dneska jsme měli 16°C v Heraklionu, takže dolů už se pomalu sune jaro).

No a já bych vám teďka moc ráda ukázala, jaké to je, když na Krétě napadne sníh :) Jsou to především záběry na hory, zasněžený Heraklion jsem bohužel nestihla.


1.12.2016, Heraklion, pohled na pohoří Ida z pevnosti v přístavu:
 


Erasmákoviny 12 ... leden

2. února 2017 v 12:25 | Jíťa |  Život erasmáka
Leden... aneb čtvrtý měsíc na erasmu je za mnou! A musím se přiznat, že ze utekl ze všech nejrychleji, ani jsem se nenadála a přišel únor.

Jedna z heraklionských uliček, ještě s vánoční výzdobou...

Erasmákoviny 11 ... Chania

27. ledna 2017 v 12:40 | Jíťa |  Život erasmáka
Stále ještě žijící erasmák Jíťa vás zdraví a zve vás na výlet! Tentokrát se spolu podíváme do města jménem Chania, které se tak řadí po bok mnou už navštívených krétských destinací jménem Rethymno (KLIK) a Agios Nikolaos (o něm povídání brzo přijde).



Další články


Kam dál