BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Údolím Doubravy

5. srpna 2008 v 10:56 | Jíťa |  ČR + SR
ÚDOLÍM DOUBRAVY
Místo plánované soboty, kdy se sběr hub zvrtnul ve sběr borůvek, jsme se k řece Doubravě vypravili v neděli, kdy sice byly mraky, ale počasí nám po celou dobu přálo a nezkazilo se.
...všechny cesty vedou do Bílku...
Po tom, co jsme šťastně a bez úhony přijeli do nevelikého osídlení vesnicového typu, vyvstala otázka, kde zaparkovat. Což o to, parkoviště jsme našli, ale místo bylo jen pro pár aut a i těch pár aut tam stálo, takže jsme museli hledat náhradní alternativu dočasného parkingu našecho čtyřkolového miláška. Nechat ho na krajnici se nám zdálo jako koledování si o škrtu na boku (v lepším případě), ale nakonec se nám přece jen podařilo najít vhodný plac a dokonce i ve stínu! Kousek od hlavní silnice, na trávě a hned odtamtud vedla červená značka na trasu podle břehu řeky.
Bílek
...šumění Doubravy...
Červené turistické značení nás vedlo krásnou lesní přírodou po levém břehu Doubravy. Z vody co chvíly vykukovaly balvany porostlé sytě zeleným mechem, občas zazpívalo ptactvo a zasvitlo sluníčko. Musím říct, že cesta je to velice příjemná, nenáročná, jen musíte občas dávat bacha, abyste nezakopli o kořeny stromů přes ztezku se občas plazících.
Kameny
Šídlo
Zvonky u cestičky...
...fotografův ráj...
Pokud se k Doubravě vypravíte, určitě byste si neměli zapomenout foťák, protože to, co tam vidíte, je opravdu krása. Voda přelévající se přes kameny odráží sluneční světlo a vám se najednou zdá, že snad ani nejste v české zemi a možná na Zemi vůbec, ale někde v jiném čase a místě. Najednou mě napadlo, že už vím, proč se mi zdá, že přestože jsem tam v životě nebyla, je mi tu a tam něco dost povědomé a přesto tak jiné. Někdy dávno tam museli žít elfové... Hned to do sebe začalo všechno zapadat - tmavé průrvy ve skalách jako vchody do krásných síní, choroši porostlé stromy jako jakési varhany, palouček s mladými listnatými stromky jako místo k oslavám a setkáváním všeho druhu...
Voda a kámen
Řeka a strom


Za vodopádem

...vodopád...
Celou cestu jsem se na něj těšila a byla zvědavá, jaký bude. Nakonec mě ale tento 2,5 m vysoký pád vody nezklamal a nemohla jsem se na něj vynadívat. :o) Myslím, že cokoliv bych napsala, nevystihlo by ho to tak, jako fotka...
Vodopád
Soutěska před vodopádem
U vodopádu
...šourem zpět...
Došli jsme k Sokolohradu, kde si partička horolezců zkoušela své umění na téměř kolmé skalní stěně a zabičili po červené doleva na asi jeden a půl kilometru vzdálený Čertův stolec a pár skalních vyhlídek (kde bych občas uvítala menší jištění). Poté jsme se vydali zpět, prošli kolem Sokolohradu a širokou cestou v lese došli až do sklánějícím se slunkem zalitého Bílku a plni dojmů dojeli do své milé domoviny...Strom
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama