BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Říjen 2010

Život maturanta 6 ...jak ten čas letí!

28. října 2010 v 19:41 | Jíťa |  Život maturanta
(I like it - Enrique Iglesias. Z týhle písničky už blázním, je skvělá! :) )

JAK TEN ČAS LETÍ!
Ahoj, mí milí čtenáři, které ještě nepřestalo bavit číst moje šílené články! :)
Říkáte si, co mě vedlo k takovému nadpisu? Víte, já tuhle větu v mysli vyslovuju každý rok vždy touhle dobou. Pokaždé totiž, když nastane tento čas, zestárnu. Číslo mého věku se o 1 zvětší. Ano, přátelé, tušíte správně: dnes je ten den. Dnes nastane ta chvíle. Dnes zestárnu. Dnes mám narozeniny...
Vždycky si sednu v pokojíčku na zem, opřu se o futra, po očku sleduju hodiny visící naproti a přemítám, co se za uplynulý rok stalo. Přemýšlím, co se povedlo, co ne, vzpomínám, koho jsem potkala, co mě potěšilo, co jsem zažila... Vždycky to tak dělám. Ale dnes to tak nebude. Ještě pořád je mi 18. Za 3 minuty bude vše jinak. Leze na mě ona známá kamarádka melancholie. Před očima nemám monitor a klávesnici, ale nejrůznější obrázky: Kestřany, Terezín, Olomouc, silnici, dálnici, Brno... Už jen 2 minuty. Majáles, kamarády. 1 minuta. Závěrečky. Zlatokopové. Šaty. Ještě je mi 18.
A už není. Právě teď přecvakly hodiny na onu minutu, kdy jsem se narodila. Je mně 19 a nevím, co v tomhle dalším roce zažiju. Co mě čeká? Pomoc! :-)

Dovolíte mně si nyní trošku zavzpomínat? Vloni mi bylo hodně špatně. Ráno jsem odjela poslední jízdu v autoškole a šla se učit na závěrečky konající se hned další den. Nedokážu ani popsat, jak mě bolela duše, cítila jsem se jako ve svírající se kazajce... Nakonec jsem zkoušky udělala a dnes už poměrně obstojně jezdím a jsem moc ráda, že řidičák mám - chtěla jsem řídit už odmalička, auta mě zajímala od nejútlešího věku, a na řidičák jsem se celých těch 18 let těšila. Děkuju ti, autoškolo! :-)
Bugatti Veyron
Ale teď zpět do součastnosti. :-) Asi vás zajímá, co jsem dostala, že... No, všechny dárky mě udělaly velkou radost! Mám skvělou budnu na zimu, něco na zub, gumičky do vlasů, ponožky, šampón a skvělej hrníček na všechno možné (momentálně v něm mám čaj)! Ten jsem vám vyfotila u mě v pokoji na stole:
hrneček
(foceno mobilem, není to kdovíjaká kvalita...)

Další věc, o které bych se měla zmínit, je akce ŠATY. Po neuvěřitelné námaze, přemáhání a vypětí všech sil mohu říct, že, podržte se, MÁM ŠATY NA MATURIŤÁK!!! Dobrý, co? :-) Jsou tmavě modrý, trošku antický, ale jsem s nima moc spokojená. Spadl mně hodně velký menhir ze srdce!

Jo jo, je mně fajn. Klid, pohoda, úžasná radost z toho, že Hobit zůstane na Novém Zélandu, a taky z potkání jedné milé osoby; zapomenout nesmím na včerejší fotící procházku po lese.

Mějte se všichni moc hezky, užívejte volno a podzim, a nenechte si ničím a nikým zkazit skvělou náladu, kterou vám tímto přeju! :)

Vaše Jíťa :-) 


Podzim v obrázcích

22. října 2010 v 19:45 | Jíťa |  Focení - Příroda
Poslušně hlásím, že první várka podzimních fotek je tu! Sice nemívám poslední dobou moc času na to, abych si jen tak vyšla ven s foťákem, přece jen se mně povedlo prostřednictvím objektivu mého ftografického náčiní něco zachytit. Další fotky přidám za nějaký čas, doufám totiž, že se o blížících prázdninách dostanu častěji do terénu...
Vaše Jíťa :o)houbišky
traktor
pravák
les
muchomůrka

podhřib



stráňměsíc

Život maturanta 5 ...šaty a maturity

15. října 2010 v 18:43 | Jíťa |  Život maturanta
(Karel Gott - C´est la vie)

Šaty a maturity... Dvě slova, která, řekla bych, přesně vystihují průběh tohoto týdne; a to takto:
  • ŠATY... Překonala jsem nechuť a odpor a konečně se dokopala k činu, co se výběru mé plesové róby týče. Podařilo se mně u nás ve městě najít dvě švadleny, což je docela úspěch, protože jsem se do ulic vydávala plná obav, jestli vůbec někoho zabývajícího se touto profesí najdu. Takže se asi příští týden za jednou tou paní vypravím a domluvím se sní, jak bych si to představovala a samozřejmě se taky nechám poučit, jak to v téhle branži chodí. Jo, když už mluvím o šatech, na internetu jsem objevila fotku s moc hezkými šaty, o kterých jsem mimo jiné mé kamarádce řekla, že se mi líbí tolik, že bych si je snad i na ten ples vzala na sebe. :-)
saty
  • MATURITA... Jak asi mnozí z vás víte či tušíte, tenhle týden proběhla ona slavná generálka státních maturit. Řekla bych, že ČJ, AJ i matika byly poměrně lehké. V češtině se sice vyskytlo pár úkolů, které nebyly zas tak jednoznačné a dalo by se o správném řešení polemizovat, ale i tak nebyl problém test vyplnit. Hodně zvědavá jsem byla na matiku, bála jsem se, že mně test hodně strhne hřebínek, ale opak byl pravdou - úlohy naprosto jednoduché (a to i bez jakékoliv přípravy); jediný problém nastal v momentě, kdy jsem si u jednoho úkolu našla chybu a na papíru, kde se zaškrtávaly odpovědi, jsem zašala začerňovat políčko u úplně jiného příkladu, který jsem vyřešila dobře... Zasloužím odstřelit, co? Mno, přes to zatmavené políčko jsem se pokusila vyrýt křížek, i okem by to člověk poznal, ale zda oklamu výpočetní techniku... Hm, kdo ví? ;-)
Další dosti podstatnou věcí je, že jsme se jako třída dohodli na tričkách - budou to zelené polokošile :-) Za celou dobu, co na gymplu působím, jsem u žádých mforrestaturantů tuto volbu neviděla, takže budeme konečně alespoň trošku originální. :-)
Od kamarádky jsem si půjčila Eragona. Knížka je to zajímavá, přiznávám, že mě na ni nalákal nedávno vysílaný film (jenž mě taktéž zaujal). Jsem sice zatím na začátku, ale začínám tušit, že se od něj za chvíli nebudu moct odtrhnout. No jo, to je tak, když má někdo talent. Já už mám asi 4 roky rozepsaný jeden western, 2 roky druhý, a ani jeden nejsem schopná dovést do konce. :-)
Dneska jsem se taky konečně vydal po dlouhé době fotit - nějaké to listí, rybníky, cesty, šípky... Až se v tom všem pohrabu, vyberu ty nepovedenější fotky a uspořádám zde malou podzimní výstavu. (fotka tady v pravo není moje)

Nesmím taky zapomenout na testy TSP, které mě čekají při přijímačkách na Masaryčku v Brně. Mám za sebou pár zkušebních testů, časově je stíhám, úspešnost cca 72%. Stráty jsou způsobené většinou špatným přečtením zadání a taky tím, že se trošku ztrácím ve výrocích, negacích, pravdivostních hodnotách... Ech. Tohle jsme brali i v matice, takže sedím u stolu, před sebou test, papír s mými výsledky a sešit z matiky nalistovaný v sekci pné tabulek s 1 a 0. :-)Však ono se to poddá!!!
Čím dál víc mně taky blbne počítač, asi se budu muset vypravit do nedalekého ajťáckého kutlochu a poptat se ,,kolegů", třeba by mohli poradit. (no, většinou se to má tak, že jeden maník řekne, ať to přinesu, ale když mám štěstí, a je tam ten druhý, tak je šance na nějakou tu radu o dost větší) :o)

Pevné nervy a krásný podzim přeje
vaše Jíťa :-)

P.S. Písničku, co je nahoře k poslechu, zpívali nedávno dva mí kolegové naprosto neopakovatelným způsobem a skvěle se u toho tvářili :-)

Život maturanta 4

8. října 2010 v 17:20 | Jíťa |  Život maturanta
(Lesní manekýn - Katapult)

Vážení a milí,
vítám vás u dalšího článku z rubriky nesoucí honosný a všeříkající název Život maturanta. Na následujících řádcích se vám pokusím podat jakýs takýs nástin věcí dnů minulých, probíhajících a budoucích. Berte to vše, prosím, s rezervou. :-)

Včera jsme se se třídou dohodli, že po vyučování nepůjdeme hned domů, ale uděláme si rychlou poradu ohledně šerp a triček. Na místo srazu dorazila slabá půlka, ale i tak jsme začali jednat. Po všemožném hlasování nám vyšlo, že by šerpy měly být tyrkysové. Následovala menší hádka. Fajn, řeklo se, tak tedy tyrkysové. Nyní přišlo na řadu písmo a jeho barva, což se řešilo takovým stylem, že pomalu nikdo nevěděl, o čem je zrovna řeč. NakoNZnec zbyly 2 fonty a strhla se hádka o něco větší, než předešlá. Po ní se usneslo, že první typ půjde na šerpy a stužky a ten druhý na trika. Výborně. A teď přišla na přetřes barva písma. V tomto momentě nastal konec. Na internetu jsme projížděli všechny možné varianty, někdo se ozval, že by bylo lepší mít šerpy růžové. Proti

tomu se ozval protinázor o šerpách fialových. Z toho vzešlo nové hlasování o barvě šerpy. A ještě jedno. A několik hádek do krve. Následně vyhrála fialová. Uf. A co to písmo? Zelená. Sříbrná. Slonová kost... Rozešli jsme se domů po 1.5 hodině, naštvaní, rozhádaní, s předběžným výsledkem: fialová šerpa + písmo barvy slonové kosti.
Dneska se šerpy přeřásaly znovu, protože se to každému přes noc rozleželo. Podržte se, na plné čáře vyhrála tyrkysová se slonovou kostí (na písmo). Takže jsem tam, kde jsme byli a já doufám, že už definitivně. :-) Když si to člověk vezme, tak vlastně vůbec o nic nejde. :-)

V pondělí, úterý a středu píšeme onu celorepublikově známou a stále přetřásanou generálku státní maturity. Výhoda tkví podle mého v tom, že máme skvělou možnost zkusit si, co nás čeká a taky se o víkendu nemusíme učit. :-) Jinak je to spíš k smíchu: musí se kontrolovat slovníky, pravidla pravopisu, kalkulačky, tašky budeme muset dát pryč, mobily asi taky, a budeme se asi legitimovat přes občanku a osobní číslo... Mezi jednotlivými částmi jsou někdy i 3 hodinové prostoje. No, komedie na entou, n je od jedné do nekonečna (ehm, vzpomínka na posloupnosti). :-)

Na faktu, že nesnáším ZSV se nic nemění. ;-) Ale zjistila jsem, že na jednom oboru na informatice v Brně se člověk musí učit i cosi z práv (souvisí to s ochranou dat, bezpečností a tak). No potěš.

Zítra mizím do Brna na veletrh Boat Brno a Caravaning Brno, myslím, že nemusím vysvětlovat, jak se těším. Byla jsem tam v roce 2008 a opravdu to stálo za to! Sice pršelo, ale i tak: úžasná atmosféra, všude něco ke koukání, spousta prospektů, vozitek, propisek, lidí... :-) Jetě musím mrknout do mapy, abych se zejtra někde nemotala.

Mno, dneska už by to asi stačilo, ne? Ještě zkusím najít písničku Lesní manekýn a dát ji nahoru k poslechu, určitě si ji pusťte, je výborná! :-)

Vaše Jíťa :o)

My journey to Ireland... 5 - Dublin

1. října 2010 v 19:08 | Jíťa |  Irsko 2009
DUBLIN

V hlavním (a zároveň největším) městě Irska jsem strávila dva dny: 14. a 17. září 2009. Za tu dobu jsem zde viděla spustu věcí a budov - Christ Church Cathedral, St. Patric´s cathedral, dublinský hrad (sídlo prezidentky), budovy Old Jameson´s distillery, muzeum pivovaru Guiness, nákupní tepnu O´Connel street, slavný Temple Bar...

Christchurch cathedral:
Christchurch cathedral