BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Život maturanta 13... prázdno...

28. ledna 2011 v 19:12 | Jíťa |  Život maturanta
Přemýšlení... To je nebezpečná činnost. Velice nebezpečná. Zvlášť v situacích, kdy se máte soustředit, dávat bacha a své soukromé věci a zájmy zatlačit do pozadí. Zní to možná pitomě, ale právě toto je nyní můj největší problém.
Připadá mně, že jsem dnes byla ve škole přítomná pouze fyzicky, zatímco si má mysl lítala kdesi daleko a za žádnou cenu se nechtěla vrátit do vyhřáté třídy a zajímat se například termochemickými rovnicemi, Franzem Kafkou nebo první fází druhé světové války. Jen o matice se uráčila a dovolila mi se alespoň trošku koncentrovat na integrály (v podstatě jsou to opačné operace k derivacím, pokud víte, co myslím...). A potom zase fííí... a odletěla do jiných krajů a zanechala mě samotnou s ledovými prsty a svírajícím se žaludkem.

Víte, poslední dobou mívám před usnutím zvláštní pocit. U mě v pokoji seallarmedarjakoby zhmotní několik postav - lidí, se kterými se v současnosti hodně vídám a také lidí, kteří jsou pro mě důležití. Jeden si sedne na křeslo, druhý obsadí židli u okna, jiný se nenuceně opře o skříň, další si sedne ke mě na postel. Bezeslova si povídáme o triviálních věcech a pak se ,,řeč" stočí na život. Na můj život. Náhle všichni přítomní mlčí a čekají. Ale na co? Na otázku? Na odpověď? Na pravdu? Na lež? Na zaváhání? Na chybu? Kdepak. Čekají na něco mnohem horšího a bolestnějšího. Na to, co mně kdesi uvnitř řeže na tisíce kousků. Na rozhodnutí. 

Ano, rozhodnutí, můj stašák číslo jedna. Numero uno. Pokud chcete vědět, o čem se mám rozhodnout, zde je odpověď: o vysoké škole.
Mylsela jsem, že už jsem si to všechno rozmyslela a nic už se mnou nezahýbe. Ale teď, poslední měsíc do podání většiny přihlášek se můj plán začíná sypat jako hrad z písku na který až příliš dlouho svítilo sluníčko. Znělo to jednuduše: VUT, MUNI a UPOL. Tečka. Ale nezávisle na sobě mně 3 lidé, kteří se navzájem vůbec neznají, položili jednu a tu samou otázku: ,,A co Praha?" Před měsícem bych prostě zavrtěla hlavou a přešla to. Jenže - vím, je to blbost - slovo PRAHA mně v hlavě straší čím dál tím víc. Den ode dne o ní přemýšlím s větší intenzitou. Přitom tuhle variantu celou dobu odmítám...
Jenže, když se na věc podíváte z pozice nestranníka, vypadá to jednoduše: ČVUT i UK by mě vzaly bez přijímaček na průměr z matiky a to přímo na obor, o který mám zájem. Takže se to zdá být tou nejjednodušší cestou, jak se stát vysokoškolákem. Jenže... Praha je město hezké, ale vždycky, když v ní jsem si říkám, že bych tam studovat nechtěla. Mám z ní takový divný pocit. S Brnem to mám naopak - jako člověk jistým množsvím jihomoravských genů mě to tam prostě táhne; to město se mi líbí, co vám budu zapírat.  

Rozhodnutí... Vím, že proti těm, která budu muset v životě učinit je tohle tím menším. Vždyť vlastně ani tak o moc nejde. Nebo ano? Každopádně začínám mírně pozměňovat plány a jistotu jménem UP Olomouc zřejmě nahradím jistotou jménem UK Praha. Ještě je trochu času, ještě mám chvíli na přemýšlení... Na tu nebezpečnou činnost.
Tak mě napadá: potřebovala bych nestranníka, někoho, kdo by mně celou situaci ukázal zvrchu. Ale takový asi nikde není...

Minule jsem slibovala, že budu psát velseleji, co? Omlouvám se... Nějak mi to nejde... :-(
Mějte se moc hezky! :o)
Jíťa
P.S.: Co říkáte ikonce bogu s tučňákem? ;-)

hory
  
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 29. ledna 2011 v 22:43 | Reagovat

Tady bych navrhovala nechat to uležet (souvisí s odkazem na prokrastinaci - článek u mě).
Ono se to vyvrbí, stejně se nakonec budeš muset rozhodnout.
A stejně jako ty, Brno mám ráda.
Praha je nádherná, ale bydlet bych tam nechtěla... tak možná jen týdenní pobyt a pak zpátky....

2 Jíťa Jíťa | Web | 30. ledna 2011 v 10:08 | Reagovat

Máš pravdu, nechce to lámat přes koleno... Ale docela mě pomohlo, že jsem se vypsala. Teď po pár dnech už mám o něco jasnější představu - Prahu si prostě dám jako záchranou verzi, kdyby Brno - ta zlatá loď - naprosto ztroskotalo ;)

3 Ynka Ynka | Web | 16. února 2011 v 19:43 | Reagovat

tak tuhle duševní nepřítomnost ve škole znám, akorát se mi to narozdíl od tebe stávalo jen v matice :D
já to mám přesně obráceně - je mi víc sympatičtější Praha než Brno, a v Brně bych studovat nechtěla - ale já se taky zajímám o hudební obor, takže to je něco trochu jiného ;o) brněnská konzervatoř mi není dvakrát sympatická a jak je to s JAMU, to nevím... :o)

4 Jíťa Jíťa | E-mail | Web | 16. února 2011 v 20:30 | Reagovat

[3]: tak v téhle oblasti nesem zrovna odborníkem, když už jsem se koukala po uměleckých školách, tak to byla spíš FAMU Praha obor fotografie :-) Ale byla to spíš jen taková šílená myšlenka :-) No, ale JAMU bych nevzdávala :-) Něco je myslim i na VUT, ale nevím, jestli se to týká i zpěvu, to by ses musela mrknout...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama