BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Expedice Jižní Čechy 2011 - Bivak v Anníně 3.

13. července 2012 v 15:03 | Jíťa |  Jižní Čechy
ČÁST ŠESTÁ - BIVAK V ANNÍNĚ (3.)

...klátíme se do Klatov...
Vylezu ze stanu a zamžourám do nového rána. Tak co, jakpak asi dneska bude? Šedý mraky, cítím vodu... Takže si do baťohu zase budeme muset přibalit deštník. Ach jo, už by to pršení taky konečně mohlo přestat.
Na dnešní den jsme si u včerejší večeře naplánovali výlet do Klatov. Sice leží mírně mimo trasu naší cesty, ale to nás nemůže odradit. Tohle město se nám líbilo, ne moc velké, aby se tam člověk ztratil, a ne moc malé, aby se v něm za chvíli nebylo na co koukat. Čtvercové náměstí, kde každý dům je zajímavý, vysoká věž, na kterou jsme se nakonec neodhodlali vylézt a plno uliček s malými krámky - a hlavně dostatečně prodejen knih, kde jsme se vyřádili dosytosti :D Taky nesmím zapomenout zmínit starověké opevnění, které mně hodně připomínalo slovenskou Kremnicu :)


…ono neleje???..
Při večerní cestě z Klatov zpět do annínského kempu se náhle obloha vyjasnila, začalo svítit, ba přímo pálit sluníčko a my dva na to koukali po tolika pršavých dnech jako na zjevení! No né, my se dočkali! Dovedete si, myslím, představit, jak se nám okamžitě zvedla o několik stupňů nálada. Hnedka jsme vyházeli ze stanu provlhlé věci, něco přežmouchli, a všecko rozvěsili kolem našeho ležení, aby to schlo.
Se zlepšujícím se povětrnostním stavem padaly naše zraky s čím dál se zvyšující frekvencí na zatím nevyužité pánve krčící se v kufru mezi tím vším borčusem. "No, tak zejtra bysme mohli vyrazit na výlet na Kašperk, je to odsud kousek... A pak se vrhnem do vody!"

...vzhůru do kopce!...
Následujícího dne jsme do báglu naházeli všechno potřebné (= jídlo, pití, mapa) a šlapali po cestičce směrem na již zniňovaný hrad postavený uprostřed krásných Kašperských hor. Cesta to byla zajímavá, vcelku mimo civilizaci, jen přes několik osad, potůčků, luk, kopců, kolem polí a pořád konstantně vzhůru. Za cca 2h naše oči poprvé spatřily vysněný cíl: mohutný hrad tyčící se na skále. Stejný nápad jako my mělo hodně turistů, takže všude kolem a hlavně pak na nádvoří a u stánků to žilo.



Vevnitř se nacházela zajímavá expozice o životě na hradě za doby Karla IV. Řekla bych, že nejlepší byl výhled z věží do krajiny - jak z rogala :) Krásné bílé máčky, sluníčko, a pod vámi kopce, políčka, samá zelená :) Po prohlídce naše kroky směřovaly na nedaleký zbořený Pustý hrádek, nacházející se hned naproti Kašperku. Bylo to pro hrad strategické místo, protože jedině z té strany bylo možné provést útok - no a proto bylo tohle místo radši obsazeno strážnými.


...tak co, vlezeme tam?...
"A co si zejtra udělat odpočinkovej den? Půjdem proti proudu a zkusíme zarejžovat. Když nic, tak aspoň budem v přírodě."

Slovo dalo slovo a za kuropění (ehm… hahaha :D) jsme zabalili pití, lopatky a pánve a vydali se na Otavu, která nám už pět dní a pět nocí šeptala do ucha o tom, jak zajímavé je její dno. Po chvíli chůze podél břehu jsme našli klidné místo, kde se dal rozbít tábor. I vlezli jsme celí rozechvělí a načekaní do řeky s velkým Ř. :) Slunko svítilo, bílé načechrané mráčky vesele pluly po blankytné klenbě oblohy, ptáci švitořili ve větvích a vítr šel spát. Jedna pánev, druhá, třetí… A pak už jsem je přestala počítat a užívala si vzduchu vonícího létem. No, počkej, ty to nějako zamlouváš, říkáte si asi… Co to zlato?? :D Dobře, dobře, přátelé! Ano, bylo tam… A bylo krásné… :)


…au au aúúú…
Asi to znáte... Ten pocit, kdy je pro vás každý pohyb bolestivý… Kdy vás všecko pálí… Kdy nemůžete ležet, ani se opřít o opěradlo… A přitom na první pohled vypadáte normálně… Jen kdyby ta záda a kolena a xichtík a ramena a nárty a všecko nebyly spálený!!!
Jo, čtete správně, sotva na nás kouklo slunko, tak jsme se spálili, a to tak, že totálně. Nejvíc to odnesla záda a ramena, to se dalo čekat. Pak tváře a čelo. A taťkovi se povedl opravdu husarský kousek - spálil si obě kolena :D No, co vám budu povídat, pohled na nás byl skvostný. Zlatá horečka se na nás vyřádila (a já jsem to nejhorší zdaleka neměla za sebou, viz následující dny). Mažeme se všemi mastmi, pijeme pivo rovnou z plechovky (tak moc jsme byli vyprahlí) a teplo z nás sálá. Dodnes nevím, jak se mně povedlo udělat v kufru pořádek a ještě si z větší části zabalit věci pro zítřejší přesun, když jsem se skoro nemohla ani hnout…

Poslední pokračování už brzy :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama