BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Štěstí?

6. října 2015 v 20:04 | Jíťa |  ...myšlenky...
Co je štěstí? V čem je schované? Jak ho má takový obyčejný frustrovaný smrtelník objevit? Určitě je to hrozně složitý, vždyť štěstí je taková obrovská a důležitá věc…
Ale co když se to velké štěstí ukrývá v těch nejmenších blbostech? V prťavých prkotinách všedních dnů, které jsou tak běžné a samozřejmé, že už si jich ani nevšímáme? No však chvilku přemejšlejte, nemáme snad důvod být šťastní, protože třeba:
- spíme pod střechou a v peřině?
- nehladovíme a do obchodu to není daleko a nemusíme chodit každej den na lov?
- v zimě neumrzneme?
- v létě nevyschne voda v kohoutku?
- máme co na sebe a nechodíme v bederní roušce?
- nemusíme se bát, že nás v noci něco sežere?
- přijdeme domů a nefouká tam a je tam teplo?
- existuje někdo, kdo nás obejme a nechá vybrečet na rameni?
- neumřeme na blbou chřipku jako před pár stoletími?


Zní to docela jednoduše, co? Jenže když se tak kouknu kolem sebe, moc lidí, co by mi řeklo, že jsou fakt spokojení s tím, co mají, je strašně málo. Ale proč? Co tak zásadního jim chybí? Jasně, někdy to není zrovna veselý - ztráta práce, partnera, těžká nemoc… Ale v naprosté většině případů slyším od svýho okolí totální nesmysly, kydy, pitomosti, a spíš výmluvy na to, proč se ten někdo cejtí špatně.

Sousedka pomlouvá druhou, protože má hezčí muškáty. V obchodě je něco drahýho a můžou za to politici. Partner je naštvanej, protože partnerka nechce nikam jet na výlet a on sám bude radši bručet naštvaně doma, nadávat na ni a čekat, že ostatní budou jednat stejně, protože přece ona může za to, že je nešťastnej a že si sám nedokáže zabalit baťůžek a jít se aspoň projít přes kopec. Paní je tlustá a bere tuny prášků na klouby, srdce a další věci, ale stejně se pořád cpe a radši nadává na doktory, na vládu a všecko okolo, než aby radši zvedla zadek a trochu se pohla. Osůbka je nešťastná, protože si o ní tamten určitě myslí samý špatnosti a nesmysly a pomlouvá ji, kudy chodí, a celý město si to za chvíli bude myslet taky - a co ona malá zoufalá bude dělat, když si o ní budou ostatní myslet takový věci! Starší paní si nechce koupit veselej barevnej baťůžek, i když se jí líbí, protože "je přece stará a už se to nehodí." Malej kluk začne kouřit - a jen proto, aby ho jiní kluci vzali mezi sebe.

A tak by se dalo pokračovat dost dlouho - však přihoďte do komentářů svoje postřehy, určitě z toho bude krásná sbírka absurdností. :D Ale - všimli jste si určitého jednotícího prvku? Jsou jim ONI. Ti druzí. Ostatní. Naše okolí. Proč nám tolik záleží na tom, co si o nás kdo myslí? Proč se chceme všem zalíbit a zavděčit, když to vlasntě ani není možný? Proč svalujeme "vinu" za svoje smutky na jiné? Proč za všecko můžou ostatní?

Nebylo by spíš lepší začít sám u sebe? Uvědomit si, na čem nám fakt záleží, co nám jde a nejde, co máme a nemáme rádi, a co nám může být totálně jedno? Najít si ve svým vlastním malým světě ty šťastný prkotiny a nenechat si kazit náladu pomlouvači, závistivými babkami, a jinými věčnými pesimistickými nespokojenci (prostě nad nimi mávnout rukou - ať si kazí zdraví vztekáním, když je to baví)? Žít trochu víc podle sebe tak, aby to bylo fajn, a ne tak, jak od nás možná někdo očekává? Zkrátka: něco se sebou udělat? Co vy na to, lidičkové?
Vždyť přeci žijeme svůj vlastní život, a ne život těch druhých. Je sice fajn, když vám někdo poradí, co je dobrý, na co se podívat, co si přečíst nebo uvařit, ale proč bychom si měli nechat do našeho bytí nechat zasahovat víc, než je zdrávo a snažit se všem zalíbit? Až přijde poslední den, nebude hezčí si říct, že jste žili vesele podle sebe a ne nešťastně sevřeni pod kritizujícím diktátem ostatních?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Van Vendy Van Vendy | Web | 17. října 2015 v 22:49 | Reagovat

Štěstí nemusí být maximální, obrovské a rozhodně nevydrží permanentně. Ke štěstí stačí i prostá spokojenost, mít pocit, že je všechno v pořádku. A štěstí může být úplně malinkatý, takový, co zahřeje, může být větší, takové, co plápolá, a může být maximální, takové, co vybuchne a hoří. A trvá velmi krátce.
Jeden čas jsem dělala projekt (Ne)malé radosti. Po čase jsem zjistila, že to nedokážu dotáhnout ani do jednoho roku. No, všechno je omezeno peněžními možnostmi a také pobytem - na vesnici je prostě méně příležitostí než ve městě. Nestěžuji si, byl to zajímavý projekt a díky tomu jsem si vybavila pár kousků právě těch drobností, které by jinak prohučely kolem mě a které bych ani nezaznamenala. Díky finančním problémům a starostem jsem se naučila neplánovat moc dopředu a vnímat spíš současnost, než budoucnost. To nedívání se do budoucnosti i z důvodu, abych se dopředu netrápila věcmi, které stejně přijdou a kterými se budu trápit, až přijdou. Takže jsem se naučila, pokud možno, nezatěžovat zbytečnostmi. Taky mi začalo být u zádele, co si kdo o mě myslí. Opravdu nejsem povinna skládat účty cizím osobám, notabene, jestli někoho trápí, co dělám, jak myslím nebo jak vypadám, je to jeho problém, ne můj.
Tímhle komentářem jsem nechtěla vylívat nějaké mé stesky, jen jsem chtěla říct, že i frustrující stav může člověka přivést k zajímavým závěrům a myšlenkám. Nejsem sice typ, který na všem negativním hledá něco pozitivního (mnohdy jsem prostě umlácena realitou), ale spíš se snažím brát věci tak jak jsou a pokud možno i najít něco hezkého kolem sebe.
Jako teď třeba poslouchám tu novou Popelku (už poxté) a odtahuji kočku, která chce se mnou psát na klávesnici. :D

2 Jíťa Jíťa | Web | 17. října 2015 v 23:50 | Reagovat

[1]: Nu, osobně začínám mít radši ty prťavé radůstky, které dokážou vytvořit déletrvající šťastný pocit. Takový ty hovadinky. Svíčka. Kaštan. Pomalovanej hrnek. Kytka, co nademnou nezlomila hůl, a rozhodla se ještě jednou vmužit. Nebo vkzytit? :D A přijde mi smutný, že většinou lidi tyhle blbůstky přehlíží a chtějí senzaci a balónky a světýlka a fanfáry...

3 Van Vendy Van Vendy | Web | 29. října 2015 v 22:56 | Reagovat

[2]: Je to tak! A vlastně, ani si nedělej hlavu s lidmi, kteří to neumí. Oni šidí sami sebe, ochuzují se o něco, co je mine bez povšimnutí. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama