BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Rozházené kousky domovů

12. února 2016 v 13:15 | Jíťa |  ...myšlenky...
Při přemýšlení nad tím, co by se dalo vytvořit na současné téma týdne, jsem se dostala až k úvahám o tom, jak vlastně vypadá ten můj vlastní domov. Je v něm teplo, útulno, kupa knížek a hrnek kakaa? Nebo tam vládne chaos, války, nevraživost, úzkost a pláč?
Došla jsem nakonec k závěru, že domov vlastně nemám jeden, ale že těhle místeček v mém životě a světě existuje mnoho.

Ajťáci pochopí :D


1) MĚSTO, ZE KTERÉHO POCHÁZÍM - a kde žijí rodiče, babička, a další kupa příbuzných, známých a i ti dva-tři skvělí kamarádi z dětských a školních let. Je to malé městečko obehnané lesy a lukami, uprostřed mírně kopcovaté krajiny, kde jsem strávila prvních 20 let svého života. Pozoruju ovšem, že se do něj čím dál tím míň ráda vracím a tím raději odtamtud odjíždím. Mám pocit, že místní nemají chuť na změny, nevěří, že by mohlo být trochu líp, kdyby hlavně oni sami chtěli a při procházce po městě slyším obvykle jen klepy, pomluvy a "jedna tetka povídala, že to je pravda, tak to musí tak bejt!". Obvykle z tohoto místa odjíždím s koutky dolů, otrávenou náladou a nechutí se ještě někdy vrátit - jakobych nějakým způsobem nacucla atmosféru...

Koleje za městem:


2) BRNO - do moravské metropole jsem odešla v necelých 20 letech na VŠ a prakticky zde žiju většinu roku už téměř pět let. Bála jsem se, že se mi tu nebude líbit a že budu nešťastná. Ano, ze začátku mě štvalo, že z okna nevidím les a louky jako doma a že je tu mnohem víc lidí, než na kolik jsem byla zvyklá, ale má asimilace proběhla celkem rychle a Brno se mi začalo líbit - možná taky díky tomu, že jsem si zde musela všechno vyřizovat sama, najít si nový denní režim, zvládat všechny starosti bez toho, abych do nich zatahovala rodiče atd. V Brně je takové moje vlastní doma, kde se mi žije a dýchá o dost líp než tam, kde jsem vyrůstala. Mám tu školu, práci, klubko skvělých kamarádů a zažila jsem tu spoustu nových zajímavých věcí (kdoví, kolik jich ještě objevím :D) - a nakonec jsem tu i ten les a louky našla :)

Brno, pohled od NC Královo pole:

Veveří:


3) KESTŘANY - malá vesnička západně od Písku, kam jsem 5 let jezdila v srpnu na setkání zlatokopů, což byla (a stále je) dvoudenní parádní akce, kdy se na louce u Otavy sejde banda podobně smýšlejících lidí, vrtí pánvemi ve vodě, uživá sluníčko, poslouchá muziku, a večer si zatancuje a dá si spolu pivko. Toto místo jsem si zamilovala hned napoprvé - jeho tvrze, nedostavěný hotel, čápy na komínech, nový most, šumění Otavy, slimáky na táborové louce, velké rybníky v okolí, nádherné západy slunce a parádní bouřky od západu :D Dva roky jsem v Kestřanech nebyla a přiznávám se: chybí mi. Chybí mi ty klidné večery, kdy slunko zapadá v tisících barevných odstínech, vzduch voní po kytkách, čápi se tulí v hnízdech a já brouzdám nohama v trávě na "naší" louce...
Více povídání v článcích z roku 2010, 2011, 2013.

Rybník Podvesný v Kestřanech:

Ráno na stanové louce:

"Západ slunce nad Toi-Toikama" - tuhle fotku jsem fotila každoročně :D
Jedna z kestřanských tvrzí:


4) LONDÝN - znáte ten pocit, kdy někam přijedete a cítíte se uvolněně, o mnoho starostí lehčí a máte pocit, že tenhle den by stálo za to si užít? Tak přesně to jsem pociťovala pokaždé, když jsem se podívala do hlavního města Velké Británie. Líbil se mi ruch v ulicích, památky rozstrkané v příjemných vzdálenostech od sebe, spousty parků, kde se dá ležet na trávě, domy v nejrůznějších architektonických provedeních, vůně jídla, výklady s šíleně drahými auty... :) A vždy mi připadalo, že se tam cítím tak nějak... doma. Že je fuk, co mám na sobě, co jím, piju, jestli jsem učesaná nebo mi vlasy vlají kolem xichtu... :D Nejmilejší vzpomínky mám na parky a jejich lavičky, kde jsem ráda odpočívala a sledovala cvrkot kolem sebe...
Fotky a povídání najdete v rubrice Anglie 2007 a ZDE.

Lavička v Kensington Gardens:
St. Paul's a Millenium bridge:

Domek v Greenwich:

Kensington gardes:


5) FAKULTA - ano, i tam jsem jako doma, rozumějte: pečená vařená, většinu semestru od rána do večera - na přednáškách, v knihovně, na cvikách, na obědě, na kafi... :D

Novější část fakulty:

Náš klášter z pohledu hmyzu:


6) STŘEDOZEM - (a trochu i Zeměplocha) jsou světy, kam se velice ráda vracím a při čtení knížek nebo sledování filmů vždy nabydu pocitu, jako bych se vracela domů - nejednou jsem si u Tolkienovské nebo Pratchettovské knížky řekla "Konečně jsem zpátky..." Moc ráda brouzdám po Kraji, procházím se po Minas Tirith nebo Roklince, putuju s Frodem, Bilbem, Gandalfem, či třeba Toničkou Bolavou po mě "známých" místech a užívám si všechno, co nás na té cestě potkává. Máte taky nějaký svůj fantazijní svět? :)



7) LES - tím myslím předevšim les nacházející se kolem prvně zmíněného domova. Už jako malá jsem tam chodila s rodiči na procházku, podívat se na labutě na rybnících, lovit houby, a později i lovit fotky a hledat chvíle klidu, ticha a šumění větru ve větvích. Mám v něm místa, na která se chodím často dívat, svoje oblíbené stromy i pařezy, na kterých se dá sedět a rozjímat.




8) CHATA, kam jezdíme na začátku či konci léta s kamarády z VŠ na týdenní odpočinek od počítačů, chodíme po lesích, sbíráme houby, lozíme na skály, vaříme vybrané lahůdky, večer topíme v kamnech, hrajeme na kytaru, soupeříme v deskovkách a kartách a spíme do zásoby. Chata je schovaná mezi lesem a krásnou loukou, kde se dá pobíhat, hrát hry, honit se, a je v ní vše, co potřebujeme - postele, stoly, sprchy, kuchyň, kde nějakým zázrakem na co pomyslíte, to z šuflíku vytáhnete, spížírna, sklep, půda, ohniště... Ten týden mezi milými lidmi, se kterými je sranda a pohoda, je jedním z nejlepších z celého roku :)


Nu a to je výčet domovů, které mě napadly. Možná nejsou všechny, ale rozhodně to jsou ty, ve kterých ráda pobývám. Jsem zvědavá, jaká místa časem do seznamu přibudou... A jaké jsou ty vaše malé domovy? :)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 K. K. | E-mail | Web | 12. února 2016 v 14:45 | Reagovat

Do Písku jsem jezdívala pravidelně, ale o tom místě co píšeš slyším poprvé. Fotka louky je krásná. Toiky pobavily. :) A pak se mi děsně líbí fotka stromů z lesa, vypadá hrozně tajemně... Hned bych se do nějakýho šla projít.

2 Iris Iris | E-mail | Web | 12. února 2016 v 21:57 | Reagovat

Ta fotka těch koljí je úžasná, je to jednokolejka, obrostlá, moc se mi to líbí :-)
Ovšem Brno, nemohu než souhlasit, miluji ho, su srdcem i duší brňák :-D možná jsem se už potkaly, ani o tom nevíme ;-)
Londýn je taky krásný, vybrala jsi skvělý fotky, třeba ten rybník, ten je úžasný.
Doporučuji výlet do Líšně, do Mariánského udolí :-)

3 Jíťa Jíťa | Web | 16. února 2016 v 12:07 | Reagovat

[1]: Děkuju :) No, Kestřany jsou takové trochu zašité, ale objevit je stojí za to :)

[2]: Svět je malý, řekla bych, že jsme se třeba potkaly už i víckrát :D V Mariánském údolí jsem byla vloni napodzim, krásná procházka! :)

4 Marus Marus | 16. února 2016 v 13:45 | Reagovat

Chtela bychs tebou do Londýna a do Irska a do Skotska a dooo..... :-) tenhle článek mě pohladil, takovej poklid u odpoledního kafe :-)

5 Jíťa Jíťa | Web | 16. února 2016 v 15:16 | Reagovat

[4]: Diky Maju :) Vsak zase vymyslime nejakou skopicinu jak bude jaro, co ty na to? :)

6 Marus Marus | 16. února 2016 v 16:35 | Reagovat

to je jasná věc, pojedem kam se nam zachce :-) [5]:

7 Van Vendy Van Vendy | Web | 20. února 2016 v 21:15 | Reagovat

Tak to je moc pěkný článek!Myslela jsem, že budeš psát o svém domově původním a možná o svém domově současném, ale ty jsi mě mile překvapila, s tím, kolik domovů si člověk vlastně může vytvořit.
Anglie je asi tvoje srdcovka. Brno je zase roztomile urbanistické a přitom ne megalomanské. A svět fantasijní, středozemský, je ti opravdu velmi blízký, to vím z tvého druhého blogu.
Krásný článek! :-)  :-)

8 Jíťa Jíťa | Web | 21. února 2016 v 10:56 | Reagovat

[7]: Jé, tak to jsem ráda, že jsem tě potěšila :) Mě to sepisování bavilo, procházela jsem si navštívená místa a uvažovala o nich, vzpomínala... :)

9 Illumináti Illumináti | Web | 2. března 2016 v 15:26 | Reagovat

wow
                       such město
      very domov
                               so fotky
                8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

10 Jana Jana | E-mail | Web | 2. března 2016 v 15:50 | Reagovat

Ty fotky jsou něco překrásného!

11 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | 2. března 2016 v 15:58 | Reagovat

Bary jsou domov, muck 😘

12 zuzana koubkova zuzana koubkova | E-mail | Web | 2. března 2016 v 16:23 | Reagovat

Nádherné fotky, pěkný článek. V Kestřanech jsem byla loni v létě okouknout tvrze. Jsou zvláštní.

13 Anita Barrasa Anita Barrasa | E-mail | Web | 2. března 2016 v 16:36 | Reagovat

Zaujaly mě ty prorostlé koleje, možná i proto, že cesty vlakem už se staly nedílnou částí mého života. I ostatní fotky jsou moc krásné, všude po světě (i třeba jen po Česku) existuje spousta nádherných míst. :-) Svůj fantazijní svět mám, ale je to spíš z klasických pohádek, je tam věčná zima a jezdí tam princové na bílých koních... :-D

14 hedd hedd | Web | 2. března 2016 v 16:45 | Reagovat

Skvělý článek! Líbí se mi, jak je vše doplněno fotkami, krásně dokreslují atmosféru. :-)

15 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 2. března 2016 v 18:40 | Reagovat

Máš hodně domovů, pěkné :D je dobrý se mít kam vracet :-D

16 Gil Gil | Web | 2. března 2016 v 20:43 | Reagovat

♥ To jsou nádherné fotky i vyprávění!! :-)
♥ Můj domov je takové to, kam se člověk ponoří, když medituje. Domov všech duší, takový všudypřítomný, vždy s námi :-)

17 Jíťa Jíťa | Web | 2. března 2016 v 21:00 | Reagovat

[10]: Děkuju ti :)

[12]: Jop, panuje kolem taková zvláštní atmosféra, ale líbí se mi prolízat mezi těmi starými zdmi :)

[14]: Díky :)

[15]: To ano, není nad to, když má člověk po světě pár místeček, kde se cítí dobře :)

[16]: Děkuju :) Něco takového se pokouším si tvořit, když se snažím jóžit :D (prostě cvičit jógu :D)

18 Bára Bára | E-mail | Web | 2. března 2016 v 21:54 | Reagovat

Pěkné. Hlavně že se máš kam vracet, domov nemusí být jen jeden.

19 Miloš Miloš | Web | 2. března 2016 v 21:59 | Reagovat

Aha, VUT FIT, znám :)

Brno se také od VŠ stalo mým novým domovem a nedám na něj dopustit. Všechno, co má pro mě cenu, je s ním spojeno.

20 extras-diary extras-diary | E-mail | Web | 3. března 2016 v 18:53 | Reagovat

S tím Londýnem naprosto souhlasím, proto bych se tam jednou ráda přestěhovala :)

21 Allex Allex | E-mail | Web | 4. března 2016 v 20:59 | Reagovat

Naprosto nádherný článek a fotky, úplně jsem si představila ty západy slunce, čas s kamarády, toi toiky :D, připomnělo mi to tábor :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama