BLOG 1.8.2017 PŘESTĚHOVÁN NA: ABITOFJITT.BLOGSPOT.COM !

Článek s důvody a vysvětlením najdete ZDE.

Moje fotocvakátka :-)

12. března 2016 v 19:32 | Jíťa |  O focení
Patříte-li k pravidelnějším návštěvníkům tohoto blogu, jistě jste si povšimli, že se kromě jiného věnuju focení, byť na amatérské úrovni. Nejsem odborník, spoustu toho neumím a čeká mě ještě dlouhá cesta za jakous-takous dokonalostí, ale tato cesta postupného zdokonalování, inspirace a zkoušení mě baví.
V této rubrice hodlám publikovat články zaměřené víc na pozadí fotek - jednak na techniku, také na postprocessing a také na pocity, inspiraci, novinky ve fotografickém světě a tak podobně.
Proč spouštím takovouto článkovou přihrádku? Chtěla bych s vámi sdílet nápady, odkazy na dobré fotografy a weby, povídat si o tom, jak jde kdo na věc a taky se sama zdokonalovat v technice focení - přece vám tu nebudu psát o něčem, co bych si předem nevyzkoušela :) Možná se rubrika neujme, možná se přetaví ve fotodeníček, možná ji shledáte jako dobrý nápad a budete mě postrkovat dál v komentářích - uvidíme, zkusme to :)

V prvním článku nové rubriky se podíváme ke mně domů do brašen, kapes a šuflíků a koukneme se, co mi už prošlo pacičkama :)

1999-2000 ... strejdův Kodak


První foťák, který se mi kdy dostal do rukou, byla černá, poměrně velká, plastová cihla na filmy, kterou si strejda dovezl odkudsi z Jugoslávie tenkrát dávno v pravěku. Bylo mi 8 let, když jsme si ho s rodiči pujčili na cestu do Prahy za tetou, a já tak dostala jedinečnou možnost očuchat si novou zkušenost. Prvních pár fotek bylo na světě, a i když jsem nemohla fotit vše, co letělo kolem (filmy a vyvolání nebyly zrovna levné), celkem mě tahle aktivita bavila. Při druhé cestě do Prahy o rok později už jsem dokonce nacvakala celý film! :D
Ovšem byly to záběry komické - tu uřízlé nohy, tady věž roste z hlavy, tamhle není poznat, co to mělo vlastně být... Ale neodradilo mě to :D

Nečekala jsem, že ho Google najde :D přesně tohle má strejda doma :)



2001-2007 ... Konica Minolta 125

Strejdův foťáček nicméně dosluhoval a tak tatínek zavelel a jednoho dne jsme si odkudsi z prodejny přidružené ke Globusu odvezli tuhle malou stříbrnou Minoltu, co uměla trochu zoomovat, prý dokázala i makro (proč jsem nikdy nenašla odvahu to zkusit?) a dokonce se mi s ní povedl i jeden noční záběr :)
Byla to holka statečná, procestovala s námi kousek Slovenska a Česka, fotila oslavy, moje školní výlety, a kromě toho, že brutálně rychle cucala baterku, byla skvělá - produkovala ostré a hezky barevné fotky.
S tímhle foťáčkem jsem si užila spoustu srandy, i když byl na filmy, a tak jsem se musela krotit.

Chtěla jsem ji vyfotit, ale nevím, kam se doma poděla... asi černá díra v šuflíku. :( Tak alespoň fotka z netu:

2005-2007 ... Olympus D-560

...aneb první čuchnutí k digitálu. Tohle škvrně se 3 MPx se k nám dostalo spíše cestou výpujční, takže jsme ho mívali doma přes víkend. Zprvu se mi digitál zdál jen jako fajnová hračka, která to ale asi daleko nedotáhne, a že není nad film. Ó, jak jsem se já mladá mýlila :D
Nu netrvalo dlouho a zjistila jsem hlavní výhodu foťáku: můžu fotit co chci, kolikrát chci a výsledek hned vidím a nic neplatím za vyvolání filmu. Taktéž jsem objevila, že mě docela baví cvakat na zahradě a procházkách kytičky. Tady někde začínají moje opravdové fotosnahy o cosi koukatelného. :)



2007-2015 ... Panasonic DMC TZ-3

I taťka se digitálního focení namlsal a netrvalo dlouho a šli jsme si do obchodu pro jeden z tehdejších nejlepších kompaktů - superzoomů: Panasonic TZ-3 v tmavěmodrém provedení. 7.2 MPx a 10x optický zoom sliboval spoustu zábavy, nicméně časem jsem objevila další schované vychytávky: možnost nastavit ISO, expozici, vyvážení bílé, podivným způsobem taky čas, a nepřeberné množství přednastavených režimů (které mi ale za nějakou dobu přestaly vyhovovat a raději jsem se naučila nastavovat si foťák v rámci možností sama).
Detaily umí tato mašinka papírově od 5cm, v dobrých podmínkách (a někdy se mi zdá, že musí být i v dobrém rozmaru) mě pustí ještě o něco blíž.
Podíval se se mnou do Anglie, Irska, na Slovensko, do Vídně, do Španělska, projeli jsme spolu jižní Čechy, přešli Nízké Tatry, okoukli Roháče, fotili na školních výletech a akcích, courali po lesích, zkoušeli nejrůznější blbosti, učili se zlatý řez, tvorbu HDR, nacvakali několik TimeLapse videí, a vůbec toho zažili tunu. Naprostá většina fotek zde na blogu je vytvořená právě díky němu.



2010-2014 ... Samsung Star 5230

... aneb můj první mobil, co uměl fotit. Tedy... s tím pidisnímačem, prťavou čočkou s mizernou světelností a 3 MPx jste toho po něm nemohli moc chtít, ale když bylo sluníčko a fotili jste krajinku, výstup se dal snést. :D

Přesně takového bílého jsem měla :)





2014 - dnes ... Samsung Galaxy S3 neo

Druhý fotomobil na scéně ke mně přišel v momentě, kdy se ten předchozí rozhodl přestat zvonit, budit, a popraskal mu display. Momentálně tedy v kapse nosím mašinku s 8 MPx, která už i to mé milé makro zvládá, takže při cestě po městě není problém cvaknout nějaké to kvítko, nebo si ofotit poznámky. Pár fotek už jste tu z něj viděli, třeba temný les.
Výhodou mobilu je jeho malá velikost a nenápadnost - vytahovat zrcadlovku v šalině a fotit kapky na skle by se mi asi nechtělo :D Ovšem co se držení, ovládání a horšího světla týče - kdepak, moc mu to nevoní. Další nevýhodu vidím v nepohodlném ťukacím ovládání a ne příliš jistému úchopu.



2015 ... Nikon D7100

Jsem to ale šťastný tvor - moje milovaná polovička nejenže je naprosto skvělá a dokonalá atd, ale taktéž fotí! :D Den před Silvestrem 2014 jsem s ním razila do Vídně pro jeho vlastní zrcadlovku, kterou mi v průběhu roku na procházkách občas i pujčil :) V té době jsem i já pomalu začínala přemýšlet o upgradu fotovýbavy, a jsem ráda, že jsem si mohla podobný stroj potěžkat dřív, než jsem šla do pořizování.
Na první pohled se od mé mašinky liší velikostí, trochu váhou, jinak umístěným čudlíkům (a taky jich má víc, můj má některé funkce schované spíš v menu) a dalším displayem, jinak na tom - co se fotek týče - není výrazně napřed.



2016 - dnes ... Nikon D5300

WoooHoooo, je to doma, řekla jsem si, když jsem druhého lednového dne dojela z obchodu zpět na pokoj a v tašce nesla krabičku s novou mašinkou. Jo, jsem nadšená, nepopírám :D Vybírala jsem ji dosti dlouho a bolestně, párkrát šla do obchodu a otlapkala si ji, výběr objektivu mi taktéž nedával spát... byl to boj, ale nakonec jsem, myslím, vybrala do začátku dobrou sestavu.
Váží sice k jednomu kilu, ale je to kilo namakané :)
Hlavní plus zrcadla vidím ve svobodě nastavení - v manuálních hrátkách, které mi kompakt nikdy nedovolil. A taktéž tu máme lepší čip, stabilizaci, obrovský rozsah ISO, atd. - však počkejte, až vám ji tu ukážu v plné kráse a víc o ní popovídám. :) V zrcadle vidím možnost se víc fotograficky rozvinout, víc si toho vyzkoušet, naučit se ovládání, techniku, posunout se dál, než mi dovolil kompakt. Po nějakých devíti letech, kdy se o focení víc zajímám, je to pro mě významný krok kupředu, otevření dalšího levelu. :)


Nu a čím jste kdy fotili vy? A co používáte dneska? Neváhejte se podělit :)


P.S.: Fotky jsou v tomto článku bohužel postahovány z netu, v době tvorby jsem neměla kromě mobilu ani jeden ze strojů fyzicky u sebe a tudíž je nemohla vyfotit :(

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 12. března 2016 v 20:43 | Reagovat

Fotím zrcadlovkou.
Konkurenčním Canonem.

2 Ludmilita Ludmilita | Web | 12. března 2016 v 20:48 | Reagovat

Tie prvé fotky sú hotové historické kusy :-D  :-D Ale inak super. Ja sa tiež pridávam k TlusŤjochovi, Canoňácka zrkadlovka :) 70d.

3 dadainka dadainka | Web | 12. března 2016 v 23:05 | Reagovat

Také fotím zradlovkou.

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. března 2016 v 8:02 | Reagovat

[2]:
Ještě mám historickou Praktiku a sovětskou "SMENU" na film.

5 Jíťa Jíťa | Web | 13. března 2016 v 10:51 | Reagovat

[4]: Jé, Praktika, s tou bych si chtěla pohrát :)
Mi tu leží ve skříni schovaný ještě nefunkční Lubitel a o ne moc víc použitelná Flexareta. Mám v plánu je jednoho krásnýho dne dát do pořádku a něco s nimi zkusit cvaknout :D

6 MarijaKes MarijaKes | E-mail | Web | 16. března 2016 v 13:08 | Reagovat

Dvouoká zrcadlovka flexaret, dvouoká zrcadlovka Yashica D, praktica TL, digitální kompakt panasonic DMC50, ultrazoom Panasonic DMC FZ 20. ultrazoom DMC FZ 50, pak 150 a nyní 200. K tomu už mám jen dioptrické čočky, makropředsádku a polarizační filtr. Ve svém věku už do zrcadlovky a nových objektivů nejdu. S japoncem, kterému zůstávám věrná jsem spokojená. Fotím na manuální nastavení, tedy sama nastavuji čas i clonu a ISO. Foťák má spoustu vychytávek, které ocením na svých cestách a při svých rádoby trochu koukatelných uměleckých pokusů. Oceňuji výklopný a všemi směry otočný displej a ovládání, které mohu přizpůsobit svým rukám. Fotkám ze zrcadla nemohu konkurovat, ale jsem spokojená, fotím hlavně pro sebe. :-)

7 Soňa K. Photography Soňa K. Photography | E-mail | Web | 18. března 2016 v 22:41 | Reagovat

No, když to tak vezmu, tak já bych tam asi toho moc neměla, s čím jsem fotila. Vlastnila jsem jako své fotoaparáty jen 3, pak ještě mobil, ale to je tak všechno. Pak samozřejmě jsem fotila foťákem rodičů, ale své jsem měla jen 3 a všechno Canony :D

8 Van Vendy Van Vendy | Web | 10. dubna 2016 v 0:19 | Reagovat

Pěkná sbírka a každý kousek ti něco přinesl, s každým foťákem jsi pořídila záznamy určité doby. S každou koupí jste vybírali lepší a zajímavější a objevilas kouzlo digitálu (taky jsem kdysi byla proti a dnes si to nemůžu vynachválit, koneckonců i z digitálních snímků si můžeš nechat vytisknout fotky, a navíc opravdu můžeš vybrat ty, které chceš a ještě je případně upravit, doostřit, přidat nebo ubrat sytosti barev.
Určitě svůj poslední foťáček využiješ naplno a vychytáš nejrůznější způsoby nastavení. :-)

9 Jíťa Jíťa | Web | 10. dubna 2016 v 11:59 | Reagovat

[8]: Jojo, digitál má svá neoddiskutovatelná PRO :D Ale stejně bych si ráda zkusila práci třeba s Flexaretou, vyvolávat filmy v koupelně a tak... :)

10 Van Vendy Van Vendy | Web | 11. dubna 2016 v 21:48 | Reagovat

[9]: Filmy už nevím, ale fotky dokázali vyvolávat mí bráchové, klasika, vývojka, misky, fotopapíry... a temná komoráááá :D
Já jsem pohodlnější a fotky si nechávám vytisknout, aspoň část z nich, ono to leze do peněz.
Kdysi jsem měla černobílý foťák Ljubitel, do kterého se koukalo z vrchu, pak se polámal nebo ztratil...pak dlouho nic a v Břeclavi jsem si jednou koupila foťák Exakta, na kinofilm, asi to byl automat, nějak jsem se nemusela namáhat s nastavením. Po nějaké době jsem dostala kompakt Benq, s 12megapixelovým rozlišením, na svou třídu dost schopný, nasekala jsem s ním spoustu fotek, většinu z nich jsem dávala do článků na blogu. Od předloňska jsem zkoušela vymazlenější kompakt Fujifine a od loňska mám vylepšený kompakt Nikon. Tam se dá nastavit ručně expozice, jinak všechno na programy.
Jsem s tím spokojená, až jednou vyhraju zrcadlovku, budu s ní zkoušet, ale zatím potřebuju peníze investovat jinam. Ale ten Nikon je dost dobrý, jen mě zlobí zoom, někdy se mi sám od sebe rozjede, což by dělat nemělo, myslím že je to vada fotoaparátu. Ale nechce se mi tam letět s reklamací, zatím se to dá ukočírovat. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama